Samovolná exploze skla
Dodavatel skla nám řekl, že nám dvouletá záruka už skončila a tak máme smůlu. Je možné, aby se takhle sklo samo rozsypalo, a proč mě o tom nikdo neinformoval, když jsem si tuto dělící konstrukci kupoval?
Většina tazatelů, kteří se obrací na mou kancelář specialisty na sklo, je smířena s tím, že se jedná o skrytou vadu produktu a každé sklo jednou praskne. Co je ovšem vyděsí nejvíce, je fakt, že se to může stát znovu a znovu. Uvědomí si, kde všude mají sklo a kde všude se pohybují jejich děti. Při představě, že na ně spadne těžké kování na sklo nebo se na ně vysype hromada střepů, je děsí.
Ani se jim nedivím!
Na tyto konstrukce se nejčastěji používá pouze tepelně tvrzené sklo, které je vyrobeno podle evropské normy ČSN EN 12150. Nejen tato norma popisuje přítomnost různých nečistot ve hmotě skla, které mohou ovlivnit výslednou kvalitu a životnost celé konstrukce. V praxi to znamená, že nikdo pořádně neví, kdy sklo může prasknout a jak velké je riziko, že k tomu dojde.
Existuje metoda, jak snížit toto riziko na minimum?
Ano, existuje. Základním předpokladem je nechat při výrobě zkontrolovat pomocí laseru hmotu skla a pro tepelné zpracování vyřadit sklo, které obsahuje nečistoty (sulfid nikelnatý, atd.). Tím snížíme riziko na minimum.
Dále je potřeba vybrat dodavatele, který umí toto sklo dobře tepelně tvrdit a pro interiérové aplikace provádí zkoušku prohříváním, ve které simuluje stárnutí skla a vystavuje ho tlaku a teplotě za účelem vyvolání vnitřního pnutí, které evokuje samovolnou explozi tepelně tvrzeného skla. Tato zkouška se jmenuje HST test (Heat soak test).
Předposlední varianta je polepit sklo ochranou folií, která na sobě jednotlivé střepy v případě samovolné exploze skla udrží.
Poslední varianta, která je jednou z nejlepších, je použití vrstveného tepelně tvrzeného skla. Jedná se o spojení dvou tabulí skla pomocí speciálních meziskelních folií (EVASAFE, PVB, EVA, Sentryglass). Tato varianta je nejdražší, ale položte si otázku, kolik jste ochotni dát za snížení rizika ublížení na zdraví nebo poničení nábytku.
Na fotografiích níže můžete vidět, jak dopadly dveře v jedné domácnosti. Výměna a oprava poničeného nábytku majitele přišla i s prací na 70.000,- Kč. Když jsem s majitelem bytu komunikoval po opravě, řekl mi: „Patřím k těm lidem, kteří neradi dají peníze za konzultaci nějakého rádoby odborníka, protože nikdy nevím, zda tomu opravdu rozumí a zda jsem nevyhodil peníze. Po této zkušenosti bych raději připlatil za jinou technologii a nechal si poradit…“
Pak dodal: „Teď už vím, kolik stojí návrh konstrukce ZDARMA!“
Najdete nás na